Po skvělém jamajském rumu Great House jsme si na Silvestra udělal další radost otevřel další experiment pro znalce. Letos jsme mohli zaregistrovat zajímavé lahve Monymusk, které plnil Velier Lucy Gargana a druhé plnění bylo od zavedeného makléře z Amsterdamu pana E. A. Scheera a dohromady udělali zajímavý experiment. Ty samé lahve a jednou v tropickém staření a podruhé v kontinentálním. Bohužel nejsou ze stejné dávky, takže drobné rozdíly najít můžeme. Dámy a pánové, přivítejte srovnávací recenzi rumu Monymusk Velier & Scheer 11y MMW a 14y EMB: tropické vs kontinentální staření.
Obsah
Jedná se o melasové rumy destilované čistě pomocí kotlů (Pot Still) v destilérii Clarendon. Tam byly rumy v tropickém staření uloženy, kontinentální byly stařeny v Anglii, v Liverpoolu.
Wederburn znamená, že výsledný destilát musí mít po destilaci obsah esterů mezi 200-300 g na hektolitr alkoholu.
Zde se jedná o blend 2 sudů z roku 2008 a 10 sudů z roku 2007. Obsah esterů je 315 g / hlpa.
Barva je tmavá, představte si barvu lesního medu.
Ve intenzivní vůni ucítíte karamel, vanilku, ořechy, skořici a možná i další sušené ovoce. Možná také rozpouštědlo nebo Iron 🙂 Vůně je velmi silná a intenzivní, estery jedou na plný výkon!
Chuť vám patrně utrhne jazyk a pálí v krku. Silná dřevitost s oříšky a mírnou hořkostí v závěru. Hodně mi připomíná Long Pondy.
Díky hořkosti v závěru dlouhý závěr se převalí do chutě anýzu.
Zde se jedná o blend 2 sudů z roku 2008 a 10 sudů z roku 2007. Obsah esterů je 243 g / hlpa.
Světle žlutá barva raní moči 😀
Sladká a velmi ovocná vůně. První dojem mladšího koňaku nebo armaňaku. Z ovoce určitě hrušky. Dřevitost není žádná.
Mladá, kyselá a opět lehoulinká hořkost, ale mnohem jemnější. Mírně štiplavý, ale ne příliš. V chutí mladé banány.
Mladé víno a trochu i jako když olíznete kov. Závěr dlouhý, ale slabší než u tropického staření.
Po destilaci musí mít destilát pro označení EMB obsah esterů mezi 125 – 175 g na hektolitr alkoholu, a proto je to na Jamajku spíše esterově slabší.
Smíchalo se 10 sudů z roku 2006, 2 sudy z roku 2004 a 4 sudy z roku 2002. Správný věk by tedy měl být ve skutečnosti 13 let, protože nejmladší podíl je od roku 2006 (2019 – 2006 = 13). Obsah esterů je 324 g / hlpa.
Zde je barva hodně podobná jako u MMW, ale ve srovnání o pár stupňů tmavší.
příjemná vůně bez alkoholu, s tóny pomeranče, marcipánu. Velmi příjemné a jemné.
Velmi dřevitá, nahořklá chuť s kyselostí v závěru. Skoro bych řekl, že mi až nechutná. Ta kyselost je velmi silná.
Dřevitost a pálivost v závěru zůstává, kyselost ustupuje a můžete cítit až mentolky.
Mix 12 barelů z roku 2004. Obsah esterů je těsně pod 130 g / hlpa.
Lehce žluto-bílá barva. Překvapivě světlejší než 11y MMW.
Velmi podobná 11 letému MMW a ještě o trochu jemnější. Nižší obsah esterů je patrný cítíme méně lihovosti i ovocnosti. Vypadá také trochu vyzrálejší a „klidnější“. Vůně se posouvá více k banánům.
Příjemná jemnost, velmi dobře navazuje v chuti, přičemž banánová chuť a jemná, jemňoulinká hořkost je cítit také.
Příjemně dlouhý závěr s chutí banánu a hořké čokolády, jemná kyselost se hlásí o slovo.
Těch pár let v sudu navíc je znát a přichází jemnost a určitá vyzrálost. Neplatí ale absolutně tropická 11y mi vlastně chutná více než tropická 14y. U kontinentálního staření to mám naopak.
Je to jiné, hodně jiné. V tropickém staření přichází jiné kvality a jsou velmi zajímavé. Nedokážu říct, že by v chuti tropické staření bylo lepší, rozhodně není horší. Je to prostě hodně jiné. Přijde mi, že dobrý master blender udělá skvělý rum i v Evropě
Lahve jsou docela dostupné za cca 500 Euro. Podle informace od UPB je celá sada, zatím, k dispozici i ve Warehouse #1 za cca 6 000 Kč.
