Obsah
Martinik (francouzsky Martinique) je zámořský departement Francie, ležící na stejnojmenném ostrově v Karibském moři. Je součástí souostroví Malých Antil a nachází se mezi ostrovy Dominika a Svatá Lucie. Hlavním městem ostrova je Fort-de-France. Ostrov má rozlohu 1128 km² a žije na něm cca 400tis obyvatel.
Díky archeologickým vykopávkám v roce 2000 se našly důkazy o prvním osídlení ostrova. Tito první „obyvatelé“ byli nomádi, ale neusadili se tam trvale. Stejně jako u ostatních ostrovů v Karibiku, první osadu zde vytvořili Indiáni zvaní „Arawakové“ kolem 14. století. Usadili se v pobřežních oblastech a konzumovali hlavně mořské plody a další plodiny. 15. června 1502 připlul Kryštof Kolumbus k pláži Anse Carbet . Ostrov ho ohromil svou krásou. Na více než století však Martinik upadl v zapomnění. Španělé totiž usoudili, že Malé Antily nejsou země, které by mohly přinést dostatek bohatství. Jsou to Francouzi, kteří budou považovat toto místo za zajímavé a trvale se tam usadí.
Kardinál Richelieu, jménem krále Ludvíka XIII., Vytvořil Compagnie des Indes d’Amériques (1635-1650), aby kolonizoval ostrovy Malého Karibiku. Dobytí Martiniku začíná 1. září 1635 příchodem Pierra Belaina Esnambuca. Přestěhoval se na Martinik se stovkou společníků do oblasti města Saint Pierre. Martinik se tak stal francouzskou zemí. Na konci 17. století jsou místní trvale odstraněni nebo vyloučeni z ostrova. Tím se zde rozmohl obchod s otroky (převážně z Afriky) a tedy i příchod nové populace na ostrov. Francouzi se zde začali více zabydlovat, aby využívali místních zdrojů. Ženy byly zajaty a staraly se o domácí práce v domě pánů nebo údržbu plantážních zahrad. Muži byli zodpovědní za práci na poli a plantážích cukrové třtiny, na vrcholu cukrovarnické éry na Martiniku.
V letech 1635 až 1789 bylo deportováno přibližně 700 000 otroků na tři francouzské kolonie v Karibiku – na Martinik, Guadeloupe a Saint-Domingue. V roce 1745 z 80.000 obyvatel tvořili cca 65,000 otroci.
Jednou z prvních pěstovaných plodin ve velkém byla káva. Do Evropy byla zavedena Holanďany a Francouzi ji velmi rychle implantovali do svých karibských kolonií (Martinik, Guadeloupe, Saint Domingue). Z těchto kolonií se tak rychle staly přední světoví výrobci kávy. Pěstování kávy však ve skutečnosti vyžaduje nákladné investice a tvrdá konkurence v Latinské Americe je přinutila, aby se osadníci obrátili k produkci tabáku a cukru.
Tajemství výroby třtinového cukru vnesli na Martiniku nizozemští židovští osadníci vyhnáni z Brazílie. S prvními destilačními technikami destilace šťávy, které vylepšil otec Labat v roce 1694, začala éra alkoholu.
Otec Labat zdokonalil výrobní proces tím, že vymyslel destilační přístroj. Mnoho cukrovarů se přidávalo k lihovarům a Francouzské Antily se staly motorem rozvoje výroby cukru a rumu. Cukrovarnický průmysl se rychle rozvíjel, počet cukrovarů se zvýšil ze 119 (rok 1671) na 456 (rok1742). Plochy obdělávané třtinou se zvětšovaly a technický pokrok (například mlýny) umožňoval zvýšenou produkci.
Díky kodexu Noir z roku 1685 (zakazoval zneužívání a špatné zacházení s otroky na plantážích a potlačoval nezákonný obchod mezi Afrikou a Západní Indií) se otroctví dobře regulovalo. V roce 1724 vznikla druhá verze kodexu. Otroci z Afriky žili v dřevěných chatrčích na rozlehlém panství jejich pána a byli považováni za majetek svého pána. Otroci se mohli navzájem oženit, stěžovat si na špatné zacházení. Otrok mohl být obchodován nebo prodán jinému majiteli. Ačkoli se na Martiniku odehrálo několik otrockých vzpour, žádná z nich neměla za následek změnu stavu těchto poddanských populací. Tento systém trval na Martiniku dvě století, než bylo 22. května 1848 vyhlášeno zrušení otroctví na ostrově.
Od ukončení otroctví se osadníci potýkají s obtížemi při práci. Obrátí se na Asii (Indie a Čína) a Afriku (Kongo). Někteří se přizpůsobují a integrují do místního obyvatelstva sňatkem, včetně kreolských potomků bývalých otroků. V roce 1898 žilo na Martiniku 175 000 obyvatel (150 000 černochů a mulatů, 15 000 Indů a 10 000 bílých). V roce 1881 se zaznamenal určitý pokrok s všeobecným volebním právem mužů a povinném veřejném vzdělávání. Spojením černých a bílých obyvatel vznikají mulati, kteří začali zastávat vysoké postavení díky povinnému vzdělání (lékaři, učitelé,..).
Jedním z nejvýraznějších prvků historie Martiniku ve 20. století byla erupce Mount Pelee. Město Fort de France se stalo novým hlavním městem Martiniku namísto Saint Pierre, které bylo zcela zničeno lávou ze sopky. Martinik poté poznal mnoho ekonomických a sociálních problémů. Cukrovarnický průmysl je ochromen konkurencí řepného cukru vyráběného ve Francii a cukrové třtiny na ostatních okolních ostrovech.
V roce 1946 byl zvolen starostou Fort de France Aimé Césaire, mladý černý Martiničan, který studoval ve Francii a napsal několik básní a knih o stavu černochů v Karibiku. Odsoudil zkorumpovanou moc a prosazuje nejlepší způsob rozvoje a modernizace Martiniku integrací s Francií. Hájí tedy zákon o oddělení, aby se Martinik stal francouzským departementem, nikoli kolonií. To se povedlo 19. března 1946.
Jedná se o malý lihovar u kraje jedné rybářské vesnice na ostrově Martinik, který byl založený v roce 1931 bratry Neissonovými. Jean, chemický inženýr, zasvětil svůj profesionální život zdokonalování destilačních technik. Rodinný podnik následně převzali Jeanovi potomci. Nejprve Claudine a poté její syn Grégory. Dnes tedy podnik vede již třetí generace rodiny Neisson. Tento lihovar se stal lídrem v oblasti Rhum Agricole díky Appellation d’Origine Contrôlée (AOC), což je francouzský ekvivalent anglického chráněného označení původu (CHOP). Toto označení vzniklo v listopadu roku 1996 a zasloužil se o to především otec Claudine a s jeanem-Pierrem Bourdillonem. Přechod na ekologické zemědělství začal v roce 2013 a v roce 2016 byl spotřebitelům nabídnut první organický rum AOC Martinique. Neisson vlastní čtyřicet hektarů v obci La Carbet a zpracovává pouze třtinu ze svých plantáží, kde se snaží pěstovat tři nehybridní odrůdy cukrové třtiny: Malanoi, Rubanée a Crystalline. Po letech výzkumu používá Neisson své vlastní nativní kmeny kvasinek, vybrané z těch, které se zde přirozeně vyskytují. Pomalé kvašení čisté třtinové šťávy trvá až 72 hodin (nejdelší ze celých Francouzských Antil) a díky tomu se vyvíjí jedinečná aromatická řada. Destilaci zde provádí v bájném sloupci Savalle Column Still z roku 1938. Poctivá řemeslná a pečlivá práce produkuje úžasné rhumy velké struktury a bohaté chuti. Rhumy jsou lahvované v již ikonické obdélníkové láhvi zépol karé.
Zajímavá vás více o příběhu této značky a jejich majitelů? Určitě se podívejte do nově vydaného časopisu RUM / RON / RHUM SPECIÁL. Ten vydává společnost Warehouse1 a můžete jej zakoupit zde: https://www.warehouse1.cz/cs/casopis-warehouse-1-rum-ron-rhum-special. Na stránce 73 najdete příběh právě této značky, který mě opravdu dostal a hltal jsem každé slovo. Ten příběh Claudine je opravdu zajímavý a neměla to vůbec jednoduché, tedy doporučuji přečíst.
Neisson Profil 107 Bio je zemědělský rum zrající v dubových sudech po bourbonu po dobu 15 měsíců a poté se přelije do 10 sudů o objemu 225l, které prošly procesem vypálení. Pro sudy tohoto cuvée palírna studovala a nechala vyrobit specifický opékací profil: profil č. 107. Tyto nové sudy z amerického dubu byly tedy přesně zahřáté, aby vyvinuly aromatické tóny, které budou definovat styl Neisson pro nadcházející roky.
Světle medová až zlatá. Kapičky pomaličku stékají po stěně sklenice dolů.
Je silná a zároveň jemná. Při prvním přivonění jsem si opravdu řekl, tohle voní jako exkluzivní pálenka. V nose je lehce štiplavá a sladší po ovoci. Velmi dominantní jsou citrusy, zároveň také lehce kyselá jablka a meruňky. Výrazná je také stopa cukrové třtiny a medový závan. Dřevo lze také zachytit, ale ne tolik výrazně. Ve vůni jsem rozeznal také jemný květinový závan, vcelku výraznou stopu vanilky (přírodní, nic umělého), trávu, a decentní zakouřene a lehce mentolové aroma v pozadí. To vše doprovází až taková smetanová vůně s mléčnou čokoládou, ale to opravdu jen takový nádech.
Je sladší, pálenkovitá, hřejivá v břiše. Jasně dominuje cukrová třtina a ovoce. Stejně jako ve vůni jsou to především svěží citrusy spolu s jablky a peckovým ovocem. Umocnila se travitá stopa a naopak vanilka oproti vůni zeslábla. Ani zde nechybí květinový nádech, decentní dřevité aroma s lehkým kouřem a náznakem čokolády. Celkový profil působí velmi svěže, ovocně, řemeslně a mladě. Ani bych neřekl, že má rum 53,8% alkoholu, protože působí velmi jemně. Závěr je středně dlouhý, příjemný.
Láhev je vyrobena z čirého skla a má ten klasický obdélníkový tvar, na jaký jsme u značky Neisson již zvyklí. Této láhvi říkají zépol karé. Má krásný dřevěný uzávěr s korkem, dlouhé hrdlo s tenkým prstýnkem s názven značky kolem něj. Etiketa z čelní strany je také obdélníkového tvaru, najdete na ní prakticky vše důležité k tomuto rumu. Je v bílé barvě s černými popisky a hezky hraje jaké modrá barva v detailech. Na spodní straně nechybí vystouplý název značky a obrázek lodi. Ze zadní strany pak najdete další informace. Láhev se dodává v pěkné obdélníkové krabičce.
U nás seženete za cenu kolem 2 200,-Kč. Koupit můžete na Warehouse #1.
Tento rum mě nesmírně překvapil. Na první ochutnání jsem z něho nebyl kdo ví jak unešený, ale je pravda, že jsme před ním měli již několik vzorků. Pak jsem jej ochutnával znovu a znovu a hrozně mi sedl. porovnával jsem jej i s jinými Agricole rumy (Damoiseau, J. Bally) a přišel mi asi nejzajímavější, nejvýraznější. Není dlouho stařený, tedy působí opravdu mladě, živě, ale na počet % alkoholu překvapivě jemně. K tomu nádherná láhev, jsem velmi spokojený 🙂 Milovníci agricole rumů a především rumů z Martiniku by měli určitě ochutnat!
Už je to tu zas! Nový rumový adventní kalendář se začal prodávat. Skvělý dárek pro rumové nadšence i fajnšmekry. Je to skvělý dárek pro každého milovníka rumů. Takže bych neváhal.
Číst dále
Rhum J.M Cognac Cask Finish Série N2 je limitovaná edice (2. verze), která spojuje tradiční výrobu Martiniku a francouzské know-how. Na konci července roku 2006 se rum uložil do dubových sudů po bourbonu, ve kterých zrál celých 9 let. Následně byl několik měsíců dozráván v dubových sudech po koňaku společnosti Delamain.
Číst dále
Pravidelní čtenáři našeho rumového webu a ti co mne znají osobně ví, že sérii S.B.S. miluju. A pokud se nepletu, tohle bude první rum z Martiniku, který má SBS řada a myslím, že jeden z prvních rumů z Martiniku, který recenzuji. Ano, časy se mění. Takže hurá na S.B.S. Martinique 2019! Počet vypití rumů: 474
Číst dále